Maratonský deník - Petr Tulis

MUM 2016, Lomnická etapa

4. července 2016 v 10:31 | PT |  Maratony

Maraton č. 21 je první etapa Moravského ultramaratonu, pořádaného opět v Lomnici u Tišnova, ve dnech 3. až 9. července 2016. Všech sedm etap jsem běžel již loni a tak jsem se na tento tak trošku nestandartní způsob trávení dovolené moc těšil a navíc už docela vím, co od jednotlivých etap můžu očekávat. První etapa se běží již tradičně z Lomnice, přes Předklášteří, Dolní a Horní Loučky, Skryje, Jilmoví, Litavu, Klokočí, Maňovou, Doubravník, dále Křeptov, Ochoz a zpět do Lomnice. Loni touto dobou (neděle večer) jsem byl prakticky paralyzován a neschopen chůze, protože jsem tak trošku přepálil poslední část etapy, tedy bestiální stoupání z Doubravníka na Křeptov a směrem na Ochoz. Tentokrát jsem si řekl, že takto tedy ne. Svoje předsevzetí jsem skutečně dodržel, v kopcích jsem více odpočíval a nakonec jsem paradoxně doběhl dokonce o něco rychleji, než loni (lehce pod 4 hod 23 min). Jako příjemný bonus je fakt, že se cítím celkem ok a neupadám do mdlob při představě zítřejší etapy, startující z Boskovic. Vyhrál pochopitelně opět jeden z našich nejlepších ultramaratonců a jeden z pořadatelů, Daniel Orálek. Zatím nemá konkurenci.
Pár sekund do startu první etapy. Autorem fotky je Petr Švanda.
Zajímavostí je skutečnost, že po roční pauze zde opět startuje téměř 76 letá Němka Sigrid Eichner, která by v rámci MUMu (pokud vše půjde dobře, tak v pátek při bystřické etapě) měla zaběhnout svůj (ultra)maraton s pořadovým číslem 2000 (slovy: Dva tisíce). To snad ani nelze komentovat, to prostě překračuje veškeré myslitelné lidské hranice. Není na světě žena, která by jí dokázala konkurovat. Navíc když si člověk představí náročné etapy MUMu, tak je to fakt neskutečné.

Sigrid na úvodním brífinku. Autor fotky Petr Švanda.

Z mého pohledu největšího vítězství, kterého jsem dnes dosáhnul je to, že jsem si po asi 26 letech nechal vzít krev. Abych to vysvětlil. V rámci MUMu probíhá výzkumný projekt týkající se změn hematologických, biochemických, imunologických a některých dalších parametrů organismu pod vlivem zátěžových sportovních akcí vytrvalostního charakteru. To nemám z vlastní hlavy, ale od autorek projektu, kterými jsou doc. RNDr. Alena Žákovská, Ph.D. z přírodovědecké fakulty MU v Brně (běžkyně, ultramaratonka, ocelová žena) a Mgr. Daniela Chlíbková, Ph.D. z Centra sportovních aktivit VUT v Brně. Alena Žákovská taky běží MUM. Takže paní doktorky účastníkům MUMu (kteří dobrovolně souhlasí) přeměří celou řadu biometrických údajů, oskenují je ultrazvukem a vezmou krev (a některé další tělesné tekutiny). A to před první etapou a po ní, po třetí a po poslední etapě. Zkoumají asi prostě, co takové náročné běhání dělá s organismem běžce. Původně jsem neměl vůbec v úmyslu se výzkumu zúčastnit (vzhledem k odběru krve), ale nakonec to dopadlo tak, že jsem si ji nechal vzít dokonce dvakrát. Při prezentaci jsem potkal kolegu běžce Petra Švandu a k mému překvapení mu netrvalo ani moc dlouho, než mě zlomil a za pár minut už jsem ležel na stole v péči příjemného zdravotnického personálu.

Jinak jsem lehce unaven, nejen fyzicky, ale i intelektuelně, takže už asi nejsem schopen připsat nic moc navíc. Raději se vyspím a do deníku to přihodím až v pondělí dopoledne.

Na start mě přijeli podpořit bratr Pepa s rodinou (tedy s manželkou Petrou, Terezkou, to je ta sedící slečna a sousedkou Eliškou). Autorem fotky je Petr Švanda.
Startuje tu spousta lidí, které jsem tu potkal už loni. Člověk má dojem, že se vrací někam, kde už to zná.
Martin Čadek z Brna, loni startoval ve zkrácené verzi, tzv. MiniMUM, letos jede všech sedm etap. Autorem fotky je Petr Švanda.
No a po závodě je třeba doplnit ionty. Musíme myslet na zítřek :-) a dát tělu, co si žádá
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama