Maratonský deník - Petr Tulis

MUM 2016, Blanenská etapa

6. července 2016 v 9:10 | PT
Třetí část velkého cirkusu, zvaného Moravský ultramaraton (MUM), tedy blanenská etapa je úspěšně za námi. Měl jsem z této etapy trošku obavy a zdá se, že oprávněně. Od začátku jsem se nemohl rozběhnout a první polovinu jsem prožíval lehčí krizi. Ale je to vlastně přibližně stejné jako loni. Nohy a vůbec celý člověk je po prvních etapách dost unaven a tak snad zítra se to pomalu zlomí, jako loni. Tak trošku s tím počítám, protože si dobře pamatuji, že minulý rok se mi od středy běželo výrazně lehčeji. Organismus už se tak nějak adaptoval na zátěž a zřejmě pochopil, že to tak prostě do soboty bude a nic se s tím nedá dělat, než se přizpůsobit.
Jednotlivé etapy MUMu jsou pomerně náročné trailové trasy, napůl lesní cesty a terén, napůl silnice. I to kumulované převýšení je u každé etapy skoro tisíc metrů, takže tyto maratony se vůbec svojí náročností nedají srovnávat se standartními silničními maratony. Dnešní etapa se tedy běžela z Blanska a začínala několikakilometrovým poměrně ostrým stoupáním náročným lesním terénem. To mi dalo hodně zabrat. Po dvanácti třinácti kilometrech se doběhlo do Černé Hory, kde byla občerstvovací stanice. Dále se běželo kolem dvacátého kilometru po pokosené louce příjemným údolíčkem potůčku Lubě, se spoustou táborů kolem, do Žernovníku, kde byla další občerstvovací stanice. Asi do třicátého pátého kilometru se pak docela stoupalo na kopec ke Kozárovské rozhledně a pak už jen asi sedm osm kilometrů víceméně z kopce do Lomnice. Výsledný čas čtyři hodiny a čtyřicet tři minuty. Pokud jde o umístění na předních příčkách, tak tam došlo docela k překvapení. Po dlouhé době nevyhrál Dan Orálek, ale jednoetapový běžec Jiří Petr. Jeho výsledný čas pod tři hodiny (2:59) je tuším snad i rekordem a nejrychlejší etapou v novodobé historii tohoto závodu. Upřímně řečeno, zaběhnout takovou náročnou etapu pod tři hodiny je šílenství.
Jsem rád, že mám dnešní den za sebou, bylo to dost náročné, ze včerejška mě dost bolely nohy a hlavně při sebězích z kopce jsem cítil každý krok. Ale takový je maraton. Myslím, že loni to bylo horší :-) Zítra, tedy ve středu nás čeká tišnovská etapa, s několika vypečnými stoupáními, např. kopec Klucanina s rozhlednou. Ale o tom až zítra, nebudeme předbíhat. Pokud by měl někdo zájem se podívat na nějaké fotky z MUMu, tak prosím zde http://1bubobubo.rajce.idnes.cz/ zde najdete alba fotek z jednotlivých etap a vlastně celých dnů. Jsou to fotky kolegy Petra Švandy z MK Kladno, neúnavného agitátora a nadšeného běžce.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama