Maratonský deník - Petr Tulis

PIM 2017

25. června 2017 v 21:53 | PT |  Maratony
Pražský mezinárodní maraton (PIM 2017) jsem letos běžel počtvrté v řadě. Tehdy před třemi lety to byl můj první maraton a jeden z nejsilnějších zážitků v životě. Na startu opět přibližně deset a půl tisíce lidí a víc už by snad ten střed metropole ani nezvládl. Ne že bych musel takové bombastické akce běhat častěji, ale přece jen je pražský maraton největším svátkem vytrvalostního běhu v České republice a účast v něm je tak trošku prestižní záležitostí. Registrace jsou tradičně vyčerpány již dlouhé měsíce předem a kdo zaváhá krátce po spuštění přihlašování, tak má smůlu.
Letos v zimě a na jaře mě opakovaně trápily různé virózy (ne zemanova typu) a tak ta příprava nebyla zdaleka taková, jak bych si sám představoval. Navíc okamžitě po doběhu maratonu jsem absolvoval téměř dvaadvacetihodinovou cestu autem do Říma. Tomu bylo třeba přizpůsobit tempo a rozhodl jsem se, že pro tentokrát to nebude ani tak o závodění, jako spíš zaběhnout si to na dobrý pocit. A to se mi také splnilo. Zahájení je tradičně velmi působivé. Minutu před devátou zazní hymna a hned po ní se současně se startovním výstřelem (který my ve vzdálených sektorech neslyšíme) rozezní s amplionů notoricky známé tóny Smetanovy Vltavy. Po několika minutách se had běžců začne pomalu sunout vpřed a poté se konečně začíná i běžet. Výsledný čas tři hodiny, padesát tři minuty a šestnáct sekund není sice nic moc, ale vzhledem k okolnostem jsem docela spokojen. Maraton s pořadovým číslem dvacet osm.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama